Se psem u vody

Letní měsíce to je užívání si slunce a koupání. Vzít psa k vodě je pro mnohé chovatele příslibem příjemného ochlazení čtyřnohého parťáka a současně také oddávání se společným vodním radovánkám. Je to super! A voda má pro psy řadu pozitivních přínosů. Ostatně v našich ordinacích je rehabilitace v terapeutických vanách jedním z klíčových faktorů fyzioterapie. Nicméně jsou věci, na které bychom neměli ve spojení voda a pes zapomínat.

Nebezpečné vedro

V horkých dnech dávejte pozor na přehřátí. Plavání je pro psa fyzická zátěž a s tím spojená svalová práce. Svaly jako takové tvoří tepelnou energii, takže i když může být voda chladnější, při vyšší zátěži může snadno dojít k přehřátí organismu a následnému kolapsu. Psa do vody pouštíme nejdřív po tlapky, pak po břicho a teprve, až je relativně hezky ochlazený, může začít plavat (stejně tak ochlazujeme pejska i jinde, vyhněte se polévání zad!). Pokud se přes den teploty blíží třicítce, choďte plavat ideálně ráno nebo večer.

Bezpečnost na prvním místě

Plavání je velmi náročná aktivita, a i když to psa baví, může se lehce unavit. Přidávejte proto plovací trénink po minutách. Pokud se chystáte na plavecký trénink, se psem na oblíbený paddleboard nebo vyrážíte na vlny k moři, pořiďte mu funkční a správně padnoucí plovací vestu. Jednak mu pomůže k dobrému plaveckému stylu a nemusíme se bát, že dál od břehu chytí paniku a začne plavat jako bójka. Pokud psík rád aportuje a rád plave, dávejte pozor, aby se nepřehřál. I ve vodě je to totiž možné. Dávejte pauzy a zůstávejte na suchu a ideálně ve stínu. Naopak u hubenějších a menších pejsků může hrozit prochladnutí. Nezřídka se stává, že psům "nastydnou" nervy u kořene ocasu a ocas zůstane bolestivě nepohyblivý. Jedná se o tzv. syndrom mrtvého ocasu. Většinou pomůže suché teplo a pár dní klidu. Pokud to pejska ale velmi bolí, je vhodná návštěva veterinárního lékaře.

Plavání jako fyzioterapie

Plavání může být dobrou formou fyzioterapie, no spíše je to ale kondiční cvičení. Nejvíce pes při plavání zapojuje hrudní končetiny a záda, naopak pánevní končetiny a ocas slouží spíše jako kormidlo k zatáčení. Pokud tedy máme psíka s dysplazií loketního kloubu, či artrózou v ramenech nebo má za sebou operaci hrudních končetin, může být plavání velmi vhodnou aktivitou. Pokud bychom ale potřebovali zapojit i pánevní končetiny, museli bychom plavání ve vodě hodně naplánovat a uzpůsobit, protože pro pánevní končetiny není plavání úplně ideální. Mnohem vhodnější je chození ve vodě, brouzdání po břehu či v mělkém potoce. Je to skvělé cvičení na zlepšení rozsahu pohybu v kloubech ale i propriocepční cvičení a v neposlední řadě lehké posilování. Asi nemusíme zmiňovat, že nejvhodnější forma fyzioterapie ve vodě zůstává aquaterapie v hydroterapeutické vaně. Na konkrétní rady a tipy se zeptejte svého fyzioterapeuta.

autor textu: Zuzana Fraňková, zvířecí fyzioterapeut, PhysioDOG